*9.12.1983

Dětství prožil v Jablunkově, kde se poprvé setkává s kouzlem fotografie v temné komoře svého tatínka. Více se však o fotografii začíná zajímat v roce 2007 a zásadní zlom nastal při úspěšném studiu na Institutu fotografických studií Photogenia v Brně pod vedením Mgr. Jana Suchardy. Od té doby uspořádal několik samostatných i společných výstav. V roce 2015 vyhrál uměleckou soutěž E-MOC-E v kategorii fotografie. Momentálně žije v Ostravě. Fotografuje výhradně na analogový materiál. 

Samostatné výstavy:

2020 - Ztrácet a nalézat - Mléčný bar NAPROTI - Ostrava

2017 - Všechno se mění - Galerie U oblouku - Kafárna - Ostrava

2016 - Dám si ještě jedno a půjdu ... - Oki coffee - Ostrava

2015 - Otisky duše - Státní okresní archiv Karviná - Karviná

2014 - Korálky na medu - Květinová Café Galerie Petra - Havířov

2013 - March of the living - radnice města Jablunkova - Jablunkov

Společné výstavy:

2015 - e-moc-e - Prostě kafe - Praha

2014 - Meziprostory - klub Vrah - Rožnov pod Radhoštěm

2012 - Suruvííí Dole - NKP Důl Michal, Ostrava

2011 - Photogenia - bývalé vězení města Brna, Brno

2010 - Photogenia - Galerie Starý pivovar, Brno

Ocenění:

- vítěz soutěže e-moc-e 2015, kategorie fotografie

Kontakt:

tel. 605247262

pavel.zajic83@gmail.com

Pavla

"Nemám už žádná přání ani inspiraci... nic z okolního světa mě nezajímá, jen ona".  ( Michail Afanasjevič Bulgakov, Mistr a Markétka )

Targowisko

Svět krówek, pánských obleků, mých prvních džínů a podivných křupek žije dál.

March of the living

"Kdo si nepamatuje historii, je odkázán na její znovuprožití."

Korálky na medu

Osobitý pohled autora na jeho rodinu a prostředí ve kterém žije. Kde korálky představují soudržnost a pospolitost a med dokáže někdy pořádně zhořknout.

                                                                                                                                                                                                                                  Je však vše jen černé a bílé?

Čáry na dlani

Volné fragmenty z příběhu, který nelze jednoznačně definovat.Výsledné fotografie jsou spíše otiskem vzpomínek na něco, co je ukryto hluboko v mém Já. 

(volnou inspirací je báseň A. S. Puškina, Démon)

Dám si ještě jedno a půjdu ...

Co Čech, to muzikant. Říká se také, že co Čech, to pivař.

Nebo je to jenom můj pohled, protože jsem místo do houslí chodil, s fotoaparátem kolem krku, do míst, kde se točí dobré pivo a kde mají lidé pivo rádi. 

Všechno se mění

Vše okolo nás se neustále mění, někdy více a někdy méně. Jak moc se ale měníme my? A nebo se konečně nacházíme?

                                                                                                                                                  A jsou korálky stále od medu?

Ztrácet a nalézat

... sebereflexe na černobílé téma

Minulost se zapisuje do budoucnosti, současnost je mezidobí ...

... žijeme opravdu současností a nebo ve vzpomínkách, případně ve snech příštích?

... je lepší ponaučení a nebo zvídavost?

... a kde zmizel Kilroy?